Emily má za sebou třetí očkování a dál objevuje svět. Díky své píli už má doma několik bobříků a teď už jen ladí formu k získání neoficiálního titulu městského psa. O víkendu jsme ale vyměnili raději město za kraj, který je znám především chovem koní a Emily si zde pod odbornou komisí splnila dalšího bobříka. Ve čtyřech měsících tak dokázala to, co její máma Eiby neumí (a umět nechce) ani ve čtyřech letech :-)
Už pár dní nám leží doma na stole rodokmeny našich aček, které jsme si usmyslili rozvést do blízkého okolí osobně. Tento víkend jsme doklad totožnosti předali Arince a ta neskrývala velké nadšení.
Zorganizovat si „nový“ život se dvěma psy nám dává docela zabrat, ale tento víkend byl na výbornou.
Eiby a Emily jsme odevzdali do spolehlivých rukou tety Jany a chatařů a odjeli si na rodinnou oslavu do znojemského sklípku. Emily si alespoň díky tomu splnila prvního Bobříka a teď už začínáme pokukovat po dalším.
Další fotky, jak si Emča pořídila velkou tetu, najdete také u FanTýmu.
Z domova našich Aček nám přichází spoustu fotek a zde je malá ukázka toho, jak se prckům vede.
Všechna štěňátka jsou už nyní po druhém očkování a jejich socializace je v plném proudu - seznamují se s jinými pejsky, trénují chůzi na vodíku, chodí do města a někteří už mají dokonce podanou přihlášku do psí školky. Eliška (slečna fialková) se už kromě běžných činností vrhla také na agility, trénuje s klikrem, cestuje vlakem a svojí přítomností dělá radost postiženým dětem. A naše Emily? Ta chodí v noci tajně trénovat šplh na gauč a stejně jako ostatní její sourozenci zkouší trpělivost a důslednost svých páníčků :-)
Štěňátka se nám rozutekla do nových rodin a nám doma zůstal jeden cvrček, kterému říkáme Emily. Je to takový náš koblížek a to nejenom proto, že po celou dobu si držela prvenství v přibývání na váze. Zdá se, že je to zatím to nejhodnější štěňátko pod sluncem, jen to nezakřiknout…
