Ve druhé polovině roku jsme se zúčastnili našich úplně prvních výstav a měli tak možnost nahlédnout do zákulisí všech těch titulů, krásných pohárů, hrdých majitelů a pohledných, častokrát tak rozdílných RR.
V kategorii nejmladších, tedy „baby“ jsme startovali na Speciální a Klubové výstavě na Orlíku a v kategorii „dorostu“ jsme úspěšně absolvovali Národní výstavu v Brně a mezinárodní výstavu v Praze.
Výsledky z výstav a vybrané posudky najdete zde
Fanča…kdo by jí ve světě RR neznal. Vždy usměvavá, vtipná holka, která nezkazí žádnou legraci a samé překvapení k tomu…...to třeba když se rozhodne koupit si svůj vlastní naviják a pozvat kámoše na soukromý trénink coursingu nebo když se ukáže na veřejnosti s modrým obojkem s beruškama, který byl ve společnosti SVP odsouzen již před samotnou premiérou a nebo když má bebíčko, které jí nejspíš připraví o zbytek jejího bohémského života.
S Fančou se scházíme téměř denně v 6h ráno u hotelu Chotol. Eiby se na ní vždycky hrozně moc těší, což dokazuje tím, že jí okamžitě skočí za krk a chuděra Fanča jen stojí a čeká, až se lavina hormonů uklidní. Jenže to většinou čeká zbytečně. Je pravda, že někdy předstírají, jak děsně moc jsou obě dospělé, ale nejspíš začínají tušit, že ty nejlepší psí dobroty nedostávají za precizně provedené povely, ale právě za to, jak krásně si spolu hrají.
Ačkoliv nám přihláška, do spolku plného zrzounů a jednoho bílého RR, leží stále doma na stole, se super venčící partou se scházíme pravidelně, většinou v Praze na Dívčích hradech, které jsou sídlem celé této organizace.
Hlavní organizátorka (o tento titul asi příliš nestojí, ale přiznejme si to :-) nás zároveň doprovází (spíš my ji) na ranních procházkách lesem, které pro nás znamenají příjemný začátek dne a kvůli kterým se vyplatí chodit po lese i za tmy. Více pak o těchto procházkách najdete v reportáži pod názvem „Teta Fanča“, která už touto dobou přestává být bohužel tetou, neboť Eibinka roste jako z vody a roztomilé ožužlávání a hopsání po břichu od třiceti-kilové slečny už Fanča akceptovat prostě nehodlá. Jejich hry tak začínají nabývat na rychlosti a hbitosti, a ačkoliv se Eiby den za dnem snaží Fanču přelstít, Fanča má ještě stále dost trumfů, které dokáže vždy ve správnou chvíli proti dotěrné puberťačce použít.
Eiby a její sourozenci (Mellory, Azík, Rifík, Adámek a Angee) vyrazili v doprovodu svých páníčků na Dívčí hrady. Po celou dobu měřili především své síly, chlubili se krásnými novými zoubky a my dvounozí jsme sledovali, jak úžasné to máme „děti“. Spokojeni tak byli všichni a do svých domovů jsme se vraceli obohaceni o další krásný den strávený s fajn lidmi a těmi nejbáječnějšími RR na světě :-)
Příště: Reportáž o super venčící partě a jedné prima tetě :-)
Letní prázdniny vystřídal nový školní rok a my vyrazili užívat si posledních příjemných teplých slunečních dnů k Dalešické přehradě. Eiby si naplánovala spoustu aktivit a krom toho si usmyslila, že Lukáš bude její osobní trenér ve všech těch (ne)praktických disciplínách, které spolu dokázali během našeho rekreování vymyslet.
NO a mě nezbylo nic jiného než fotit.
